Zpěv ticha
„...bubny zvonky v dáli zní, naše srdce rozezní...“ - tak zněla písnička na přivítanou. Petra a David přivezli do školy nevšední hudební nástroje. Z české kotliny i z Ameriky. Děti se na chvilku staly indiány a českými bači, zkusili si zahrát na šamanské bubny i moravské koncovky. Poslechly si, jak zní didgeridoo nebo tibetské mísy. Prožitek, že bez dotyku člověka zůstávají bezové píšťalky, kožené bubínky i kovové zvonečky neživé, že ožívají až sevřením prstů hráče, jeho teplým dechem. Až potom vzniká to tajemné jiskření, které rozeznívá něco hluboko v nás.
